Autosportfoto

Evropská premiéra v San Remu se skvělým výsledkem

Ještě před několika lety jezdili na závody jako mechanici, poté se oba objevovali za volantem svojí soutěžní Škody 130 LR. Před rokem se však Miroslav Janota s Pavlem Stráským sešli jako posádka v kokpitu dvoulitrového Opelu Kadett GTE a hned v premiérové sezoně vybojovali titul vicemistrů České republiky v rallye historických automobilů.

Svůj úspěch na domácích tratích však nechtěli zopakovat, ba ani vylepšit. Vydali se zcela jinou cestou, na kterou se příliš českých soutěžáků nepodívá. V letošním roce budou reprezentovat v barvách Hájek historic rally teamu malou středoevropskou zemi při nejprestižnějších závodech historiků na světě!

V pondělí nad ránem se Mirek s Pavlem vrátili z druhého podniku šampionátu - 25. ročníku Sanremo Rally Storico - s neuvěřitelným výsledkem. V cíli soutěže, která byla jejich evropským debutem, byli klasifikováni jako nejrychlejší posádka třídy GTS, třetí ve třídě C3, šestá v kategorii 2 Mistrovství Evropy a šestnáctá dvojice absolutního pořadí!

Hostem exkluzivního rozhovoru pro server autosportfoto.sk tedy tentokrát nemohl být nikdo jiný než jeden z členů úspěšné posádky - spolujezdec Pavel Stráský.

Českým soutěžím jste dali kopačky a jedete velkou Evropu. To je celkem velký skok.

Majitel týmu Ctirad Hájek, kterému za to vděčíme, se rozhodl se závoděním v Čechách skončit. Sehnal manažera v osobě Jana Možného, jenž byl v minulosti například spolujezdcem Romana Kresty v továrním týmu Ford, a nabídl nám podporu účasti v letošním Mistrovství Evropy historiků.

Původně však byly plány poněkud jiné...

Ano, byly. Měli jsme se zúčastnit evropské zóny a většiny soutěží v Čechách. Po výsledku ze San Rema ale přišla na řadu úplně jiná varianta, a to starty v soutěžích Mistrovství Evropy historiků s omezením závodů doma v České republice.

Jaký tedy bude váš letošní program?

Teď nás čeká především domácí Historic Vltava Rallye v Klatovech. Trénovat budeme na Sardinii, ve finském Lahti a na španělském pobřeží Costa Brava. První dvě soutěže se totiž jedou z větší části na šotolině, takže se tam jedeme seznamovat s tratí v rámci přípravy na další sezonu. Řeckou Acropolis vynecháváme, ale zbytku závodů se zúčastníme takzvaně naostro.

Uvidí vás domácí fanoušci, kteří nevyrazí do zahraničí, jinde než na Vltavě?

Z původního plánu nám zbyla v kalendáři jenom Rally Krkonoše.

To je nabitý program. Jak to bude zvládat soutěžní technika?

Na letošní sezonu jsme postavili jedno úplně nové auto, Ctiradův kadett máme jako záložní. V případě, že budou následovat soutěže rychle po sobě, pojedeme s druhým autem. Oba speciály mají totožný šestnáctiventilový motor, což je v Evropě naprostá rarita.

Nyní jsi plný dojmů právě ze San Rema. Jak se soutěž liší od domácích závodů?

Když budu hodnotit trať, tak je mnohem techničtější, nedosahuje se extrémně vysokých rychlostí, rozbitý asfalt se vyskytuje minimálně a hlavně se tam nekatuje. Sami Italové nám říkali, že Vltava je pro ně příliš nebezpečnou soutěží, kde se jede až moc rychle.

V San Remu je spousta možností, jak trať závodu postavit. Přejezd se náročností v podstatě neliší od soutěžního úseku. Kromě sedmdesátikilometrového přejezdu z druhé na třetí erzetu se jede soutěž doslova na pětníku, když se točí kolem jedné hory. Sportovní hodnotu této rallye dokládá i fakt, že se na totožných tratích jela vloni soutěž seriálu IRC.

I přes to se vám podařilo zajet na naprosto neznámé trati brilantní výsledek...

Doslova z říše snů. Nechtěli jsme udělat ostudu, ale takový úspěch jsme fakt nečekali. S ohledem na maximální připravenost aut a jezdecké kvality našich konkurentů je to prostě bomba!

Je konkurence na takové soutěži skutečně na takové úrovni?

Tak to rozhodně. Jede se tam hodně rychle. Ke konci soutěže jsme místy zkusili jet stylem vítěze soutěže Brazzoliho, který proletí se svým Porsche 911 celou erzetu jedním velkým smykem. Místy to šlo, ale bylo jenom otázkou času, kdy by se nám s autem podařilo „plesknout" o skálu.

Na soutěž historiků jste poměrně mladou posádkou. Měli jste v Itálii nějaké vrstevníky?

Byli jsme jednoznačně nejmladší. Všem ostatním bylo tak mezi čtyřiceti a padesáti.

V San Remu jste startovali jako jediní Češi. Jak se k vám organizátoři chovali?

Přístup pořadatelů byl trochu jiný než u nás. Jsou ochotní, starostliví a zajímá je, jak se nám na závodech líbí. Celou dobu byli našimi skvělými průvodci, kdykoliv jsme se jich na něco zeptali, bez váhání to šli řešit a nebylo jim líto na jejich účet nás okamžitě kontaktovat.

Byli jsme prvními Čechy po několika letech, kteří do San Rema přijeli. Překvapilo mě i občerstvení, které bylo pro posádky připraveno nejen u přejímek, ale také v každém přeskupení. O závěrečném vyhlášení výsledků v tamním luxusním hotelu ani nemluvě...

Když už jsi zmínil občerstvení - přes zimu jste s Mirkem drželi dietu. Jak to dopadlo?

Míra má dole asi deset kilo, já sundal osmnáct. Co ale chybí na nás, to jsme dovážili v autě nářadím. (směje se)

Teď vás čeká již zmíněná Vltava. S jakým cílem půjdete do jediné domácí soutěže?

Pokusíme se nezklamat naše fanoušky a zajet co nejlepší výsledek.